Oprava a náhradní díly

Ne vždy nám přeje štěstí natolik, abychom vše zvládli bez technických problémů. Když na ně budeme připraveni, nemusíme se jich obávat a můžeme se vydat na dlouhou trasu s klidným svědomím.

Lehce jsem téma opravy nakousnul už v článku o tom, co a jak si vzít s sebou. V předposlední části tam shrnuji celý dnešní článek ve 3 odstavcích, dnes to probereme podrobněji.

Předvídat

Ještě než se podíváme na konkrétní problémy, bylo by dobré připomenout si, jak vznikají a jak bychom se jim mohli vyhnout. Ideální je mít kolo po servisu, kde vám zkušená osoba zkontroluje lanka, dotažení všech šroubů, stav ložisek, vidlice a včas vymění to, co by se na příštích kilometrech mohlo rozsypat.

To je asi všechno, co můžeme udělat před výjezdem. Po něm je dobré mít na paměti, co všechno před námi leží a že není úplně vhodné honit sekundy v těžkých neznámých sjezdech s větším rizikem proražení nebo pádu. Opatrnost se vyplácí, musíte ji jen udržet po celou dobu. V pokročilé fázi trasy nebo dne je dobré si přiznat, že pozornost a energičnost už jsou ty tam a přizpůsobit tomu jízdní styl.

Jak řešit problémy?

Připravenost spočívá ve dvou oblastech:

  • Mít znalosti na řešení problému
  • Mít vybavení na řešení problému

Znalosti

Nemusíme být mechanikem, abychom byli shopní si vyměnit duši. Přesto není od věci si nejčastější potíže alespoň teoreticky nastudovat, protože shánět v lese pomoc nebo hledat signál pro přístup k internetu nemusí být nejjednodušší. Na youtube je mnoho tutoriálů a rad, které je lepší shlédnout doma než při závodě. Za sebe bych doporučil umět následující jako základ:

  • Výměna duše (a jak zacházet s knoty)
  • Výměna brzdových destiček
  • Spojení přetrženého řetězu
  • Seřízení přehazovačky – když se něco namotá do lanka, přestane chodit hladce
  • Výměna patky

Aktivnější jedinci můžou prostudovat i narovnání osmičky nebo zaplétání kol, ale předpokládejme, že to po návštěvě servisu nebude třeba. Do složitějších činností není vhodné se v terénních podmínkách pouštět.

Vybavení na opravu

Když už víme, jak co opravit, musíme si na to vzít i správné vybavení. Tady se dostáváme na tenký led, protože různé multiklíče a náhradní díly jsou poměrně těžké, takže začíná duel mezi hmotností a bezpečností.

Předpokládejme, že se budeme pohybovat v civilizovaném světě, kde technický problém znamená pouze ztrátu času a nijak neohrožuje bezpečí jezdce.

Čím víc hmotnosti naložíme na kolo, tím se zvyšuje jeho opotřebení a šance, že se něco pokazí. Zároveň s tím se zvyšuje i naše únava, protože kdo to má potom tahat, tlačit a nosit? Na druhou stranu by bylo hloupé končit závod kvůli banalitě.

Názory na to, co kdo považuje za základní vybavení, se liší, i přesto se dá vysledovat základní výbava, na níž se většina shodne:

  • Náhradní duše (a knoty pro bezduše)
  • Pumpička a/nebo CO2 bombička
  • Multiklíč s nýtovačem
  • Montpáky na sundání pláště v případě, že to nejde rukou

To je naprostý základ, který vozí skoro každý i na běžné vyjížďky, pojďme ho rozšířit o:

  • Lepení na duši a plášť
  • Olej na řetěz (olej na vidlici se většinou nebere, ta to musí zvládnout bez něj)
  • Náhradní patka
  • Elektrikářská páska
  • Zip ties/zdrcky/stahovací pásky
  • Náhradní brzdové destičky
  • Spojka na řetěz
  • Náhradní baterie, pokud máte elektrické řazení

Kdo jede bezpečněji, vozí i:

  • Mlíko na doplnění
  • Kleště
  • Lepidlo
  • Náhradní lanka
  • Náhradní dráty do výpletu
  • Jehlu a nit na zašití pláště nebo oblečení

Mnozí jezdci vozí i náhradní neservisní položky, až mě občas překvapuje, co všechno s přívlastkem “náhradní” existuje:

  • Náhradní navigace
  • Náhradní světlo

Co brát?

Když uvažujeme, co všechno vzít s sebou, je důležité zvážit 4 faktory:

  • Délka trasy
  • Dostupnost civilizace
  • Lidé na trase – jedu sám nebo je kolem mě 100 dalších závodníků, kteří mi případně pomůžou?
  • Umístění na výsledkové listině – každý gram se počítá a koeficient bezpečnosti klesá

Zároveň je důležité si říct, co všechno se na kole může pokazit a i když to může znít hrůzně, většinou kolo funguje a nedělá mu problém ujet 1000 km nebo víc. Zamyslete se nad tím, kolik problémů jste řešili za dobu, kdy jezdíte na kole.

Budu-li mluvit ze své zkušenosti, tak jsem jednou přetrhnul řetěz, měl povolenou sedlovku, mnoho defektů a ohnutých patek a v poslední době i pár zničených ložisek. Takže nic velkého. Loni jsem si na závody zabalil:

  • Náhradní duši (na Míle 2) – pokaždé využita a pokaždé jsem dojížděl s pomalu ucházejícím zadním kolem
  • Lepení
  • Pumpičku
  • Multiklíč s nýtovačem
  • Náhradní patku – tu jsem nepoužil, i když jsem v Itálii ohnul tu na kole, prostě bylo jednodušší smířit se s přeskakujícím řetězem na největších kolečkách
  • Olej na řetěz
  • Elektrikářskou pásku

Tedy využití se dostalo jen:

  • Náhradním duším
  • Lepení
  • Pumpičce
  • Oleji na řetěz

Z toho je krásně vidět, jak málo stačí, když jsou pouze obvyklé komplikace.

Jak řešit neřešitelné?

Jsou situace, které jsou neřešitelné a prostě blbé. Které nemají řešení. Na ně pomáhá jen modlitba a spolehnutí se na zázrak. Nebo na jiné závodníky. To je výhoda závodů. Tam máte téměř jistotu, že když chvíli počkáte, přijede někdo, kdo vám pomůže.

Pokud ne, tak je pěší výlet k nejbližší silnici taky možnost. Nebo dojetí s jednou brzdou. Nebo na singlespeedu. Avšak je nutné si předem uvědomit, že v takovém případě už jde jen o dojetí a ne o výsledek.

Jaromír Šolc
Strava

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.