Deníky z přípravy (JŠ) #15

Po 18 dnech bez kola se na mě usmála štěstěna, a tak jsem ve čtvrtek po Velikonocích vyzvedával na prodejně v Jablonci Ghost Lector Universal od Cycology.cz. Společně s tím jsem si koupil i lepení a náhradní duši od Tubolito a top tube brašnu od Apidury. Tu jsem obratem vyměnil (Expedition za Racing), protože mi nevyhovovalo zapínání. Tím by měly moje letošní nákupy končit. Vzhledem k tomu, že všechny komplikace byly obratem vyřešeny, můžu tento obchod po 4 návštěvách doporučit. Z prodejny jsem to vzal rovnou na Ještěd, po garančce na Černou studnici a do dnešního dne najel přes 250 km převážně v terénu, kde jsem ho nijak nešetřil.

Nové kolo, nové dojmy:

  • 29“ – Doby, kdy byly 29“ neobratné, jsou pryč, to mě těší. Žádné nevýhody spojené s tímto rozměrem jsem nezaznamenal.
  • Jednopřevodník – Sice si ještě musím zvykat na odstupňování, protože dvě zmáčknutí páčky udělají něco jiného než na RB, ale je to paráda.
  • Geometrie – ta je hodně moderní, rám je nižší, nejdříve mi trvalo zvyknout si ve výjezdech na ovládání, ale v pohodě
  • Kokpit 720/50 mm – zajímavá a příjemná kombinace délek
  • Pláště Maxxis Ikon 2,35“ – dost široké a docela jemný vzorek, jedou dobře, možná bych ale využil i něco agresivnějšího
  • Komfort – Stále je to hardtail. Největší rozdíl v pohodlí je na trávě nebo na traktorem vyjeté polňačce. Určitě to nebude jen rámem, ale celkovou kombinací rámu, větších kol a širokých plášťů
  • Teleskop 8 pins – Kdo nezná, tak zmíním, že to je unikátní sedlovka, která se zasouvá kompletně do rámu – zdvih až 250 mm, v mém případě asi 163 mm. Výška se nastavuje páčkou pod sedlem, což je řešení mnohem rychlejší a příjemnější než rychloupínák. Chodí dobře, páčka nijak nepřekáží, akorát jsem si ji zpočátku pletl s ovládáním vidlice, holt zvyk z SR Suntour, která má zámek jinak. Jen hlodá červík, jestli bych se bez ní neobešel, nemusel se o ni starat a ušetřil nějakou hmotnost. Sjezdy s ní jsou ale zábavnější a rychlejší.
  • Cvrček – Je tam. Hlasitost odpovídá konkurenci a očekávání, Industry nine ani Chris king to sice není, ale to už by bylo moc výrazné.
  • Osy na inbus – Nemusím řešit, jestli vozit multiklíč, nebo ne, s nimi je to jasné. Navíc to bez páčky vypadá lépe.

Taky nějaké nevýhody:

  • Bordel na řídítkách – dohromady 5 kabelů, vlevo 3 různé objímky, navíc mám prohozené brzdy, tak je to ještě zamotanější
  • Křupe – do středu se dostal všudypřítomný prach hned druhý den, a ještě se mi nepodařilo ho dostat ven
  • Brzdy – asi nejslabší místo, po zajetí už to není tak špatný, ale starší SLX měly výrazně ostřejší nástup
  • Převodník – 32 zubů, raději bych tam viděl 34, ale je a bude hodně kopců, kdy jsem za 32 vděčný
  • Balení – společně s kolem jsem mimo obvyklých manuálů a základního nářadí na sestavení dostal i zvoneček a sadu odrazek, chápu, že je to vyžadováno legislativou, ale stejně to nikdo nevozí a ani nevyžaduje, tak proč to vůbec existuje a já musím řešit, kam s tím

Závěr

Asi nejvíc mě na tom kole baví široké pláště a geometrie, která je vhodně nastavena pro jízdu do kopce i z kopce. Nastavování ergonomie nazvané SuperFit je příjemné, ale asi je to hlavně marketing, jakmile to jednou nastavíte, už to neměníte.

Ještě zmíním svou účast na Závodě okolo bažiny. Na začátku dubna jsem neměl chuť ani náladu tam jet, nyní, jak se situace uvolňuje, už se k tomu tak jednoznačně nestavím. Chtěl bych tu trasu letos projet, ještě uvidím kdy. Předpověď počasí moc sluníčka neslibuje.

Přesně před rokem jsem byl na Italy divide někde mezi Římem a Vitterbem. Na ty dny jen tak nezapomenu.

Jaromír Šolc | 26. dubna 2020 | #Deníky z přípravy