Deníky z přípravy (JŠ) #9

Pojďme k tomu rovnou: Koronavirus. Nemyslel jsem si, že by mi nějak zásadně měnil plány na letošní rok, ale už se stalo. Kromě zrušení školy (což fakt neznamená prázdniny, volno a spoustu času na přípravu) a přesouvání různých akcí, které komplikují situaci spíš Michalovi, pro mě vyvstal zásadní problém s kolem.

Minule jsem psal o technických problémech, ty jsem v servise vyřešil během několika minut. Poznámka Petra Heiníka o tom, že by to chtělo generálku a výměnu většiny komponent, což by bylo drahý, mě nijak nepřekvapila. Přeci jen je používám šestou sezonu a letos jsem je chtěl obměnit společně s celým kolem. Odpověď na otázku, kdy představí aktualizovaný model, o němž jsme se bavili na podzim, však jo.

Pojďme na to od začátku

Pokud to nevíte, tak na RB jezdím už přes pět let a za tu dobu mi tato značka přirostla k srdci. Rozhodně její kola nepatří mezi nejlehčí, nejmodernější nebo nejprodávanější. Její unikátnost spočívá v dobře nastavené geometrii, jednoduchém designu, ruční výrobě, osobním přístupu a konfigurátoru, kde si můžete komponenty naspecifikovat podle chuti, případně si je sehnat jinde a objednat samotný rám.

Na letošní rok jsem si chtěl pořídit nové kolo, protože to dosavadní už je unavené a koncepčně neaktuální (dvojpřevodník, 27,5″, duše). Zastavené fabriky a zpožděná dodávka trubek přesouvají představení nových modelů z původně slibovaného začátku roku na květen až červen. Pokud bych chtěl zůstat věrný značce, mám na výběr pouze gravel RX, ale ten nepřichází v úvahu.

Kam dál?

Po prostudování nabídky většiny světových výrobců propadám lehkému pocitu zoufalství. To není možné, abych si nevybral z tolika modelů a úrovní výbav. Nevím, jestli mám moc vysoké požadavky – dobrá geometrie, vidlice alespoň RS Reba, jednopřevodník s alespoň 10-50 kazetou, kvalitní brzdy (ne Shimano MT500 a podobné) a neošizená kola. Materiál rámu mi je jedno.

Problém je v tom, že výrobci raději udělají levný karbon než kvalitně osazený hliník nebo raději osadí kolo lepší vidlicí a přehazovačkou, aby ušetřili na brzdách, kolech nebo kazetě, které nejsou na první pohled vidět. Jejich počínání naprosto chápu, asi bych to v jejich pozici dělal podobně, ale teď mě to vytáčí, protože nakonec vždycky skončím u jednoho z nejvyšších modelů. Přitom by mi stačilo něco mnohem obyčejnějšího, ale tak nějak vyváženého. S geometrií minimálně na papíře problém u nikoho nenastal, tu mají všichni nastavenou dobře.

Už nad tím přemýšlím druhým týdnem a zatím nemám jasno. Pokud byste měli nějaké doporučení nebo tip, který jsem přehlédl, budu rád, když se o něj podělíte. Sám jsem na sebe zvědav, jak to nakonec vyřeším, i když nevím, jestli je to v tuhle chvíli ten nejdůležitější problém.

Jaromír Šolc
Strava

5 komentářů

  1. Zdravím kolego RBčkáři, v podstatě řeším podobnou situaci. Povedlo se mi přihlásit se na Míle a řeším na čem je pojedu. RB (CR 26”) sedlám s naprostou spokojeností od září 2013 a už tedy taky něco pamatuje. Základní úvaha byla taková, že na vzdálenosti, kterou míle představují už půjde poznat to, jestli je pojedu na RBčku, nebo na nějaké 29” současné koncepce (1*12, …).

    Už jenom projít současnou nabídku kol je docela na dlouho, ne tak ještě se v ní ještě zorientovat. Dlouho pro mě jiná značka než RB neexistovala, až minulý rok jsem se po dlouhé úvaze rozhodl pro koupi “silničního” kola. Výběr padl na Meridu, model Silex 7000 (modelový rok 2018) – a ano, je to Gravel, ne silnička :). Výběr nakonec utvrdilo i zjištění, že se v továrně Meridy (údajně) vyrábí rámy pro Trek, GT, Specialized, … – tedy dalo se předpokládat, že jejich rámy skutečně za něco stojí. A po necelém roce používání a >3000 najetých km můžu pouze chválit.

    Logickým faktem tedy bylo poohlédnout se při výběru nového MTB ve známých vodách. Ovšem jak už to tak chodí není všechno úplně ideální – v případě Meridy je to nesmyslná cenová politika, kdy ceny uvedené na začátku roku jsou zhruba v dubnu-květnu razantně sníženy, což můžu potvrdit na základě loňského nákupu Silexu. Seriózní prodejce by o tomto faktu však měl informovat – jednoho takového naštěstí mám ve svém okolí (zdravím do ŠelaSportu). Druhým mínusem je nemožnost kola jakkoli konfigurovat (jako bohužel u většiny značek), zde ale opět platí, že prodejce může vyjít vstříc a “doladění” komponent zajistit sám. Po absolvování testovací jízdy jsem nabyl přesvědčení, že by to šlo – znatelně vyšší komfort jízdy, pohodlná geometrie, dostatečný rozsah převodů…

    Stále jsou ve hře obě varianty – rozhodnutí asi padne v průběhu příštího měsíce, resp. až opadne aktuální situace okolo koronavýru :). Nevím, jestli se to dá považovat za doporučení, ale nějak jsem cítil, že bych se měl podělit o svoje úvahy.

    S pozdravem
    Petr Miklenda

    PS: Na viděnou na startu

  2. Ahoj,
    děkuju za podnětný příspěvěk, určitě sem patří. Na Mílích nebo podobných závodech se kolo velmi projeví, za sebe ale musím říct, že jsou jiné faktory, které mají na průběh větší vliv. Například volba typu kola (gravel/MTB) nebo vidlice, plášťů, tlaků, optimalizace výbavy, zastávek, jídla, spaní a fyzická připravenost. Karbon vám určitě pomůže získat lepší čas, ale sám o sobě nestačí.
    Pokud se nepletu, tak jsem loni byl na ID i Mílích nejrychlejší hliník, ale necítil jsem, že by mě materiál rámu omezoval. Michalovi s IsoSpeedem jsem trochu záviděl vyšší komfort, když jsem viděl, jak mu zadní stavba pracuje, Milanu Hanykovi zpětně jeho hmotnost, kdy měl s výbavou (bez jídla a pití) jen o kilo těžší kolo než já bez ní.
    Asi by mě karbonové kolo urychlilo, ale jak moc nedokážu říct, oba závody jsem si užil i tak. Osobně mi přijde, že čím víc řeším to, na čem jedu, tím míň mě baví samotná jízda. Ve výsledku si pak víc zábavy užijete na obyčejné ocelové skládačce s jedním převodem, protože je to takový nesmysl, až je to vtipný.

    Na tomto principu funguje naprostá většina výrobců, nová kolekce na podzim, v létě slevy a pak znovu. Je to nejlepší obchodní model a určitě není špatný. U zmiňované Meridy nebo jiných značek se však potýkám s nedostatkem charakteru. To kolo funguje úplně stejně jako všechny ostatní, ale chybí mi tam nějaký příběh nebo výjimečnost, která by mě přesvědčila.

    S tím rozhodováním to vidím podobně, samozřejmě už nějaký užší výběr mám.

    Uvidíme, jak bude ten start vypadat…

  3. Ahoj Jardo, v čem jsou špatné uvedené brzdy? Mám je na kole od loňska, najeto 15.000 + a žádný problém kromě nutné výměny destiček, a to má kolo za sebou i dlouhého Krále Šumavy či Malevila. Jo a k tématu výběru kola – loni jsem pořídil TREK PROCALIBER 8 2018 a velká spokojenost. Oproti starému TREK SUPERFLY AL ELITE 2012 je podstatně pohodlnější (při stejném sedle) a systém 2×11 mě plně vyhovuje. Jen jsem si nechal dál převodníky 38 a 28 zubů, větší velký převodník se už tam z důvodu umístění přesmykače nevešel. Milan

    1. Jednoduše: nelíbí se mi. Složitěji: většinou na závodech na brzdách dost získávám, protože brzdím na poslední chvíli a dost silně, takže jsou pro mě způsobem, jak se udržet s rychlejší skupinkou jezdců. Spíš než o konkrétní model mi tady jde o fakt, že se jedná o ošizenější komponent. Pokud by byl zbytek kola v pohodě, tak mi MT500 vadit nebudou, ale když si můžu na začátku stanovit nějaká očekávání, z nichž můžu později slevit, tak je mám spíš vyšší. Ve výsledku moc velký rozdíl při jízdě mezi MT500, M6000, M7100 a M8100 nepoznám, nebo až při přímém srovnání. Pokud bychom se ale vydali cestou, kdy si budeme říkat, co ještě bychom zvládli, tak zjistíme, že i kolo za 20k bude bez problémů dostačovat, v ničem nás moc omezovat nebude a rozhodně nepojede 5* pomaleji než kolo za 100k, ale přeci jenom to bude poznat a my se s tím nebudeme chtít smířit.
      Procaliber 8 vypadá pěkně, ale dnes v nabídce Treku takto postavený hliník nenajdeme, je tam místo toho nejnižší karbon Procaliber 9.6…

    2. Asi máš pravdu, že rozdíl mezi brzdami se pozná až v extrému. To nedokážu posoudit, já jsem spokojen. Je pravda, že takový sjezd z Výrovky do Pece pod Sněžkou je záživný a jsem slyšel o pár případech spálených brzd v Peci, ale to bych řekl, že bude spíše tím řidičem, anebo již byly destičky před svou klinickou smrtí a mohlo to přijít kdykoliv… Ano, ohledně kola jsem spokojený, i se systémem 2×11. Je to přesně to, co jsem chtěl. Ale tohle už je o prioritách, přesně jak píšeš ve Tvém článku. Když ti vyhovuje 1×12, tak není co řešit a v současné době něco bez problémů vybereš. Já měl co se požadavků týče prioritu 2×11, hliník a TREK, což před rokem byl již docela problém a byl jen na MY 2018 ve výprodeji. Teď u Treku už jen v hodně přebraném výprodeji. Mimochodem i ten můj Procaliber 8 ještě někde mají skladem, ale jak píšeš, na vše už Trek dává 1×12 a to od ceny 25.000… Takže za pár let až zase budu řešit výměnu kola, tak se tomu asi nevyhnu…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *