1000 Miles Adventure – Zhodnocení výbavy

S výbavou jsem byl celkově spokojen, ale pár věcí bych si dokázal představit vyřešené lépe.

Předek

• Časovkářské nástavce jsou nápomocné, ale těžké (490 g) a vůbec se mi nelíbí, na EB444 jsem je neměl a šlo to, na Míle jsem je bral spíš pro jistotu, před rokem mi ale s načatými karpály z Italy Divide velmi pomohly, příště to zkusím bez nich, ergonomické gripy bez nástavců snad postačí
• Necítím levý prsteníček, pravou rukou jsem řídil, v levé měl neustále nějaké jídlo nebo telefon a neměl ji vždy v návrhové poloze
• Hodil by se držák telefonu na řidítkách nebo alespoň místo v brašničce, využil bych ho i pro powerbanku, třeba takové nabíjení světla na řidítkách za jízdy powerbankou v náprsní kapse od bundy nebylo úplně pohodlné

Elektronika

• Nemile mě překvapila výdrž první powerbanky, nabíjel jsem s ní jednou světlo a asi čtyřikrát telefon z 0 na 10 – 30 %, vybila se v noci po průjezdu CP2, jsem rád, že jsem si v balíku poslal druhou, i když jsem zvažoval, že to neudělám, když mi loni stačila jen jedna na celou trasu
• Jako velmi praktické se ukázalo umístění kabelů a zástrčky do dresu, nepřekáželo mi to v top tube, ani jsem na to nemusel myslet a při jakkoliv krátké zastávce jsem jen sáhnul dozadu a nabíjel
• Stejně tak jsem cenil umístění telefonu a powerbanky do dresu, sice to jsou poměrně těžké položky, ale pro top tube mají nepraktický tvar, a ještě hůř se v ní nabíjí, jen jsem si s druhou powerbankou bez ochranného pytlíčku v kombinaci s bahnem od zadního kola poškrábal krycí sklo telefonu a nakonec i vytvořil díru v dresu

Zadní brašna

• Docela mi vadila velikost složených bund, sice se u věcí řeší hlavně hmotnost, ale objem je také velmi důležitý, nikdy se mi je nepodařilo správně naskládat do brašny, pokaždé byla zvláštně zdeformovaná nebo nafouklá
• Větruodolná bunda má za sebou přes 5 let intenzivní služby, jezdí se mi v ní fakt dobře, ale hodně mě zlobil neustále se rozjíždějící zip
• Rezervní brašnička na delší přejezdy jen překážela, jídlo nebo pití navíc jsem raději dával do kapes od kalhot, využití tedy našla jen při cestě na start
• Mohl bych optimalizovat multiklíč a celkově všechny věci na opravu kola, měl jsem ho dost nepřístupný a byly situace, kdy by se hodil, ale nechtělo se mi ho z hlubin vyhrabávat
• Celkově bylo spíš chladno, ale ne takový extrém jako loni v Krušných horách, takže ani v dešti jsem nepotřeboval více vrstev na ruce
• Kartáček a pastu jsem využil jen jednou, asi to v závodním tempu není úplně nutné

Ostatní

• Pití – měl jsem 1.1 l, trochu jsem se o to bál, ale bylo to bez problémů, v teplých dnech jsem jen přibalil další 0.5 l do dresu
• Teleskopická sedlovka – využil jsem ji asi třikrát v prvních dnech, na tyhle závody dost zbytečná a těžká věc
• Singlespeed – poslední den už jsem měl problémy s Achillovkama, do kopce jsem chodil, z kopce se vezl, po rovině se snažil jet, ale spíš chodil, celkově jsem se cítil dost pomale, byla to věrná simulace jízdy na singlespeedu, docela mě to i bavilo, singlespeed k tomu přidá i možnost jízdy po rovině a do mírných kopců, takže to není až tak omezující, jak by se mohlo na první pohled zdát… Průměrná rychlost za poslední den byla jen asi o 1 km/h nižší než předchozí, nic zásadního.

V sérii „1000 Miles 2020“

• Co si bereme s sebou na 1000 Miles 2020
• Report – 1000 Miles Adventure 2020 (JŠ)
• 1000 Miles Adventure – Zhodnocení výbavy