Závodně či nezávodně?

Ať už jste přihlášeni na nějaký závod, nebo plánujete podniknout přejezd pohoří, státu nebo kontinentu, měli byste mít rozhodnuto, jak k bikepackingovému dobrodružství přistoupíte a jaké si stanovíte cíle, protože to velmi ovlivní výsledný zážitek a v případě závodu i pozici na výsledkové listině.

Na výběr jsou dvě možnosti, ta první se snaží minimalizovat čas strávený na trati, zatímco ta druhá v rámci možností maximalizuje zážitky, pohodu a celkový počet vypitých půllitrů. Obojí má něco do sebe, za sebe doporučuju vyzkoušet oba přístupy a najít si ten více vyhovující.

I závod můžete pojmout nezávodně, ale proč by se nějaká akce nazývala závodem, když by nešlo o pořadí a čas? Možná protože by se na ni nikdo nepřihlásil, nebo by ji nebral dostatečně vážně, občas by se odchýlil od stanovené trasy a neměl by dostatečnou motivaci dojet do cíle pro finisherské tričko. A když už se někde sejdou desítky účastníků, je v lidské přirozenosti porovnávat se s ostatními a snažit se je předjet.

Ale proč se zbytečně honit? To přeci děláme každý den. Na “dovolené” bychom měli odpočívat, celkově zvolnit, vnímat krásy běžného života a objevovat nepoznané kraje.

Závodně

V závodním tempu člověk po pár dnech otupí a začne se soustředit hlavně na cestu před sebou. V noci se vyspí jen tak, aby neusnul přes den. Každý výhled, fotka nebo zastávka na jídlo znamená zdržení o cenné minuty. Každý gram výbavy navíc je cítit o to víc. Tudíž občas mrznete, jindy máte hlad a chvílemi chcete vypít louži.

Výměnou za to všechno je ale pocit dokonalého flow. Je vám jedno, jestli zrovna jedete do kopce nebo z kopce, po asfaltu nebo po kořenech, za deště nebo za sucha. Jedete a vás to baví. Svět se zmenší jen na ničím nerušenou jízdu, protože většinu času strávíte sami, takže můžete přemýšlet více o sobě. V cíli vás potom může těšit, jaký jste zajel výborný čas, ale pozor, jen o výsledku to není.

Nezávodně

Jet nezávodně je poměrně komfortní a pohodové. Klidně si s sebou zabalíte kávovar nebo vařič, vyspíte se na pohodlné karimatce, za tmy pojedete jen málokdy, takže uvidíte mnohem víc okolní krajiny a budete mít více zážitků mimo sedlo než závoďáci.

Sice pak taháte až 30kg kolo, strávíte na trase dvakrát víc času (což není nutně na škodu) a moc se nepřekonáte. V lese se taky budete bát méně, protože pravděpodobně pojedete s někým dalším, čímž získáte nové známé, zásobu zkušeností, vtipů i zážitků.

Viděl jsem závodníky, kteří spali málo, jeli rychle, ale vezli toho víc, nebo takové, kteří nevezli skoro nic a spali po pensionech. Výjimek bych sám dokázal najít mnoho. Toto rozdělení (ne)závodního přístupu představuje dva póly amělo by sedět na většinu startovního pole. Je to na individuálním přístupu každého z nás.

Doporučení

Na svou první výpravu jeďte hlavně zkusit, o čem to celé je a jestli vás to baví. Je zbytečné příliš hrotit tempo, výbavu nebo cokoliv dalšího. Každý jede na své maximum, nehledě na počet hodin v sedle. Dopřejte proto tělu dostatek spánku na regeneraci, bude ji po vyčerpávajícím dni potřebovat.

Až časem zkuste postupně přidávat rychlost a čas jízdy nebo naopak ubírat spánek či výbavu a teoreticky snižovat faktor bezpečnosti. Takto pokračujte až do chvíle, kdy najdete svoje tempo, čas spánku a preferovanou výbavu.

Jaromír Šolc
Strava

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *