Byly časy, kdy jsem si myslel, že dlouhé rukavice jsou pro léto naprosto zbytečné. Že jde jen o spiknutí prodejců, a že jsou stejně užitečné jako potítka na zápěstích. Když jsem pak z Dlouhých Strání klesal s ponožkami na rukách, otevřel se mi úplně nový svět.
Výběr správného oblečení jsme si na BezPodpory.cz už shrnuli, ale teď se budu zaměřovat pouze na ruce a neopomenu ani zkušenosti s konkrétními modely.
Chápavé prsty jsou sice evoluční výhrou, ale na kole se projevují jejich slabiny. Jsou malé, takže snadno prochladnou, jsou v cestě studenému větru, takže snadno profouknou a jsou nešikovně umístěné na konci, takže je tělo rádo obětuje.
Podobný problém máme i s prsty na nohách (a ty navíc ani nejsou chápavé). Zatímco se zmrzlýma nohama dojedete (a budete mít pocit, že místo nich vám vyrostla malá kopýtka), ruce jsou zásadní problém, protože je používáte na ovládání kola. Po pár stovkách kilometrů je řazení těžké samo o sobě a se zmrzlými prsty to je heroický výkon.
Největšími nepřáteli jsou
- Vítr
- Déšť
- Teplota
Teplotu radši řadím na poslední místo. Je totiž strašně jednoduché se podívat na teploměr a něco si myslet. Významný vliv ale bude mít, jestli prší a fouká. A samozřejmě také kudy pojedete, protože krytí v lese a při stoupání budou ruce jako v peřince.
Opravdová zima
Velmi krátce shrnu, co je nejlepší na tuhou zimu -5 °C a méně. Nejlepší jsou podle mě tzv. pogies. Návleky na řídítka, které vás skvělé ochrání přes zimou a nebudete se v nich příliš potit, protože jsou prodyšné. Přívod vzduchu se dá regulovat.
Ještě do nich doporučuji tenké merino rukavice. Když jsem vyrážel v -15 °C, byla mi zima všude jen ne na rukách. I před deštěm ochrání skvěle.
Jelikož se na zimní ježdění moc neorientuji, našel jsem si tyhle levné kousky na Aliexpressu. Určitě nejsou dokonalé. Občas se do nich špatně leze, ale za svou cenu odvádí dobrou práci. Jen mě z nějakého z nich bolí ruce. Negativním způsobem mi ovlivňují úhel zápěstí na řídítkách.
FS260 Pro Nemo od Endury
Po mých zkušenostech sjíždění Dlouhých Strání s ponožkami na rukách, jsem se logicky vydal hledat nový kousek vybavení. Nakonec jsem šáhl po neoprenových rukavicích od Endury. Sice o sobě prohlašují, že jsou zimní, ale bod mrazu je jejich hraniční teplota.
Jsou z neoprenu, takže jejich odolnost proti vodě nespočívá v tom, že by vodu nevpustily na prsty. Pouze hřejí i za mokra. Ruce se vám, ale brzo zpotí, a když se do nich opře studený vítr, pěkně v nich zebe. Neopren navíc hrozně nerad usychá, a tak jsem prsty míval beznadějně mokré. A nejmenší problém z těch je, že strašně smrdí. Po roce my začaly trochu povolovat švy a mezi prsty se objevily díry.
Mezi výhody patří, že perfektně sedí na ruce. A v teplotách nad pět stupňů jsem neměl se zimou problém, ani při vydatném dešti. Proto mi pár let vydržely a nehledal jsem jinou alternativu.
Fox Attack Water Gloves
Při jednom delším výletu jsem bohužel svoje neoprenové rukavice ztratil. Nešikovně jsem si je připoutal na podsedlovku a podařilo se mi je na cestě někde vysypat. Už jsem je nikdy neviděl a odhodlal jsem se vyzkoušet něco jiného. Mít ruce neustále ve vodě přece jen není příjemné. A kůže proti tomu protestuje.
Moje volba nakonec padla na Fox Attack Water Gloves, což se ukázalo jako velká chyba. Míle 2019 jsem sice s nimi odjel, ale nebyl to příjemný zážitek. Rukavice jsou neforemné a dost stěžují jemnou notoriku. Navíc mě na zápěstí nějakým zvláštním způsobem vždy po několik hodinách odřely.
O jejich odolnosti proti vodě mám silné pochybnosti. Tak či onak, zima mi v nich byla, i když nepřelo, takže nějaká vodotěsnost navíc by už nic nezachránila. Když přišla na Mílích opravdu velká zima, radši jsem si koupil pracovní rukavice na benzínce.
Rukavice od Foxu byly velký krok vedle.
Gore-Tex Infinium Stretch Gloves
Tenhle velmi zajímavý kousek jsem si koupil loni v únoru. Nejsou sice přímo cyklistické, ale slyšel jsem na ně chválu. Sedly mi opravdu perfektně. Skoro stejně dobře jako ty neoprenové, kterou jsou přece jen o něco elastičtější. Neváží prakticky nic (méně než jedna Tatranka) a na omak jdou dost tenké. Trochu jsem pochyboval o jejich použitelnosti do chladných podmínek.
Velmi příjemně mě ale překvapily. Okolo jednoho stupně a deště mi sice začalo být trochu chladno, ale to už jde o extrémní podmínky a domů jsem dovalil. Navíc dokážou velmi rychle uschnout.
Zahlédl jsem už i přímo cyklistickou variantu, která má tlumící prvky.
Jejich největší nevýhoda je, že nejsou příliš odolné. U několika prstů už mi povolily švy a musel jsem je zašívat. To rozhodně není něco, co bych chtěl řešit u rukavic za takové peníze. Mám pocit, že povolující šití je neduh obecně všech rukavic od Gore, se kterými jsem se setkal.
Rozhodně ale s nimi tento rok počítám a neplánuji měnit.
Latexové rukavice
Poslední záchranou před deštěm mohou být obyčejné latexové rukavice. Například ty od Gore nejsou vodotěsné, ale pouze voděodolné. Znamená to, že promoknou. Na druhou stranu zatím jsem nenarazil na materiál, pod kterým by bylo opravdu sucho. Pro mě je nejdůležitější, že mi je teplo.
Latexové rukavice jsou spíše nouzovka, kterou mohu použít, pokud jde opravdu do tuhého. Jsou totiž naprosto neprodyšné, takže se vám v nich brzy naakumuluje pot. A ten tam zůstane, pokud si je nesundáte.
Na druhou stranu málokdy je hnusně opravdu pořád. Na krátkodobé vykrytí zimy se hodí. A s potěšením můžu říct, že se jen tak nepotrhají
