Bez podpory
Nepravidelník o bikepackingu

Kde vozit vodu na kole

Voda je základ, ale taky je strašně těžká. Najít pro ni ideální místo na kole, zvlášť když máte menší nebo celoodpružený rám, může být alchymie. S oběma systémy – klasickými bidony i vodním vakem – jsem projezdil spoustu kilometrů. Dneska se podíváme na to, jak z obou vytěžit maximum a jak eliminovat jejich nevýhody.

🍼 Bidony jsou základ

Dostanete kolo, namontujete košík, dáte láhev a jedete. Je to nejjednodušší a nejlehčí řešení. Často i to nejlepší – voda je těžká a těžké věci je nejlepší vozit v rámovém trojúhelníku. Díky tomu to nelivlivní jízdní vlastnosti kola.

Problém nastává u celoodpružených kol nebo malých rámů, kde se ty kýžené 2 litry vody (což beru jako bikepackingové minimum) prostě nevejdou. Mně se třeba do Supercalibera vejde litrovka a půllitrovka, ale pořád mi ten půllitr chybí.

Kam s nimi, když v rámu není místo?

Když dojde místo v rámu, začíná hledání alternativ.

  • Pod rámovou trubku: Existují popruhové systémy, pokud nemáte šrouby. Do těžšího terénu to ale moc nedoporučuju, láhev tam nemusí držet pevně. Navíc, když projedete bahnem, budete pít „bláto“, což zdraví nepřidá.
  • Na řídítka: V horské cyklistice spíše ne. Zhoršuje to řazení a ovladatelnost.
  • Na vidlici: U pevných vidlic (gravel) je to fajn, i když to trochu kazí aerodynamiku. U odpružených vidlic to ale zvyšuje neodpruženou hmotnost a snižuje citlivost pružení.
  • Zadní kapsa dresu: Moje oblíbená „nouzovka“. Půllitrovou láhev nebo plechovku koly tam uvezete v pohodě. Vozil jsem takhle vodu třeba na závodě v Řecku.

Výhody bidonů

  • Přehled o spotřebě: Tohle je pro mě klíčové. U průhledných lahví (používám Elite Fly, které jsou nejlehčí) přesně vidím, kolik mi zbývá. Můžu si plánovat hydrataci i příjem sacharidů.
  • Snadné plnění: U studánky nebo od někoho na zahradě se láhev plní mnohem lépe než vak.
  • Variabilita: Do jedné láhve čistou vodu, do druhé kolu. S vakem máte smůlu – vybrat si nemůžete.
  • Váha: Samotný systém je bezkonkurenčně nejlehčí. Dva košíky a dvě láhve váží kolem 176 gramů.

🎒 Vodní vak: Když potřebujete víc

K vodnímu vaku přistupuji ve chvíli, kdy potřebuju vézt vody víc, nebo když mám rám plný jiné výbavy.

Kam s vakem?

  1. Do rámové brašny: Ideální je mít brašnu s vývodem na hadici. Když ji musíte protahovat zipem, láme se to a není to ono.
  2. Na záda (vesta/batoh): Nejčastější řešení. Používám běžecké vesty, ale například Apidura dělá i specifické pro cyklistiku. Vesta je fajn, protože kromě vody poberete i další drobnosti.

Výhody a nevýhody vaku

Velkou nevýhodou je, že nevíte, kolik jste vypili. Musíte to odhadovat podle váhy nebo „šplouchání“. Taky údržba je náročnější – čistit hadici od sladkého pití je za trest, takže do vaku dávám spíš jen čistou vodu.

Na druhou stranu má vak trumfy, které bidon nepřebije:

  • Dostupnost při jízdě: V těžkém sjezdu, kde potřebujete obě ruce na řídítkách, se z hadičky napijete snadno. Šmátrat pro láhev by byl hazard.
  • Hygiena náustku: V Kyrgyzstánu, kde jsme jezdili mezi výkaly, byla ochrana náustku nutnost. U vaku je náustek vysoko u ramene a tolik se nešpiní jako láhev v rámu. Nejvíc používám Force Hydrapak Shape Shift, který se dá obrátit a lépe čistit.
  • Zima: V zimě voda v bidonu zamrzne. Na zádech ji zahříváte tělesným teplem. (Tip: Po napití foukněte vodu z hadičky zpět do vaku, jinak zamrzne ta hadička).
  • Odlehčení kola: Pokud vás čeká hodně přenášení kola, je lepší mít 2 kila vody na zádech než na rámu. S lehčím kolem se lépe manipuluje.

⚖️ Verdikt: Co vybrat?

Není to černobílé. Bidony jsou lehčí, levnější a praktičtější na plnění. Určitě bych je maximálně využíval u silničních kol, kde máte v rámu mnohem více místa a náustky se tolik nešpiní.

Vodní vak je král v náročném terénu, v zimě a tam, kde potřebujete vézt 3 a více litrů vody.

Často kombinuju obojí. I když beru vak, vezmu si k němu aspoň malý 0,5l bidon. Proč?

  • Mám kontrolu – když dopiju vak, vím, že mám v bidonu rezervu a musím hledat vodu.
  • Můžu míchat chutě – čistá voda ve vaku, sladké v bidonu.

Napsal Michal Ozogán

S bikepackingem jsem začal v roce 2015. Nevěděl jsem nic o kolech ani o přežití v přírodě. Od té doby jsem najezdil desítky tisíc kilometrů u nás, na Slovensku, ale i v Alpách nebo Spojených státech.

YouTubeInstagramStravaFacebookWebsite

Je pro vás obsah přínosný? Podpořte tvorbu dalších článků, nástrojů a videí na Ko-Fi.

Podpořit od 2€

💬 Zatím bez komentáře

Líbil se ti článek? Něco bys vylepšil? Máš nějaký dotaz? Dej nám vědět do komentáře 👇

Avatar

Mohlo by vás zajímat ...