Často se mě ptáte, jak dokážu ujet stovky kilometrů v průběhu několika dní a jestli mě u toho náhodou nebolí zadek. Občas ho cítím. Většinou to ani tolik nevnímám, člověk si zvykne na všechno. Musím ale říct, že když jsem začínal, bolelo mě pozadí opravdu hodně. Občas se mi na konci dlouhých jízd stávalo, že jsem musel šlapat jenom ze stoje. To se změnilo.
V průběhu let jsem se naučil spoustu věcí, jak si komfort na kole zvýšit. A i když nejsem žádný studovaný bikefitter či dermatolog – tak co umím a co mi funguje – to vám s radostí předám. Projdeme si to pěkně odspoda – od plášťů až nahoru k zadku.
🛞 Vhodné tlaky v pláštích
Komfort zadku vždycky začíná už v pláštích. Vaše první styčná plocha se zemí určuje, jak moc se k vám budou přenášet vibrace. Ideální je mít co nejnižší možný tlak, aby to vibrace tlumilo co nejvíce.
Na horském kole je super mít plášť co nejširší, protože pak snese nižší tlak bez problémů. Rozhodně se nebojte toho, že budete pomalejší. V terénu díky nižšímu tlaku pojedete naopak rychleji, protože plášť se lépe přizpůsobí povrchu. Stejná rovnice platí i na silnici nebo gravelu – čím menší tlak, tím pohodlnější jízda.
Jaký je správný tlak? To závisí na vaší váze, pláštích a mnoha dalších faktorech. Zkuste kalkulačku pro výpočet tlaku v pláštích od Wolf Tooth. A věřte mi, že minimálně tlak udávaný na pláštích rozhodně minimální není.
🚲 Vhodný rám a sedlovka
Pohodlí výrazně ovlivní i samotný rám. Celoodpružené kolo je na komfort naprosto ideální, ale rozhodně to není nutnost. Sám jsem dlouhé roky jezdil vícedenní bikepackingové trasy jen na hardtailu a dalo se to. Pozadí si zvyklo.
Co na delší cesty doporučuji, je karbonový rám, který přirozeně tlumí vibrace lépe než hliník. Když jsem měnil hliníkové kolo za karbonové, rozdíl jsem poznal hned. Dobře tlumí vibrace i ocel, i když je o něco těžší. Spousta lidí řeší, jestli při koupi investovat víc do rámu, nebo do komponentů. Tj. jestli hliník na lepších komponentách nebo karbon na levnějších. Osobně pořizuji karbonový rám na levnějších komponentách, protože ty se stejně dříve nebo později opotřebí a budu je vyměňovat. Rám ale zůstane a ten komfort se mi zdá důležitější.
Co se týče sedlovky, karbonová varianta může také pomoci, i když rozdíl už pak nebude tak markantní. Pro silniční nebo gravel kola případně existují i různé tlumicí, konstrukční prvky, které dovedou komfort ještě trochu zvýšit.
💺 Výběr a nastavení sedla
Sedlo je extrémně důležitá součást kola. Dlouhé roky vozím sedla od Specialized (aktuálně jezdím Specialized Power). Super na tom je, že vám na prodejně změří šířku sedacích kostí a podle toho vyberou správný rozměr. Každému sedí něco jiného.
Na delší jízdy paradoxně doporučuji tvrdší sedlo. Měkká sedla se hodí tak maximálně na cestu na nákup. Jakmile jedete delší dobu, tvrdší sedlo je ve výsledku mnohem snesitelnější a poskytuje lepší oporu.
Dávejte si pozor na nastavení pozice! Sedlo by mělo být vodorovně, případně s mírně nakloněnou špičkou dolů. Jednou jsem udělal chybu a posunul si sedlo trochu víc dozadu, abych odlehčil rukám, a byla to naprostá tragédie. Bikefitting vám může pomoci sedlo ideálně vyladit (mně ho kdysi posunuli asi o 3 mm dolů a stačilo to), ale s trochou trpělivosti na vhodnou polohu přijdete i sami.
Proti bolesti vám může pomoct i agresivnější posed. Čím vzřímenější totiž jste, tím větší tlak je na zadek. Ale zase to nemůžete přehánět, protože hrozí, že přetížíte ruce nebo záda. Skvělá je i hrazda na kolo – mnohem větší díl váhy těla budete mít na loktech.
🩳 Cyklistické kraťasy a vložka
Na kraťasy s vložkou nedám dopustit. Výběr je ale velmi individuální záležitost a může chvíli trvat, než najdete svůj svatý grál. Možná zjistíte, že nehledáte jen kraťasy, ale kombinaci sedla a kraťasů.
Důležité je, aby vám kraťasy perfektně seděly a nic se tam neposouvalo. Jakýkoliv pohyb látky na kůži znamená tření a problém. Zaměřte se také na kvalitu vložky – výborné zkušenosti mám s vložkami od firmy Elastic Interface. Ty najdete i u některých dostupnějších kraťasů z Decathlonu. Já nyní nejvíce sázím na kraťasy od značky Gobik, které mají i praktické kapsy na stehnech a vydrží mi při velkém nájezdu spolehlivě zhruba dva roky.
Zda zvolíte kraťasy se šlemi, nebo bez nich, je v zásadě na vás. Bez šlí je to praktičtější při odskakování do lesa, ale se šlemi zase kraťasy lépe drží na místě a neshrnují se, čímž se snižuje pravděpodobnost nechtěného dření.
Fígl na vícedenní akce: Existují cyklo boxerky s vložkou. Když už mě na několikadenní cestě začíná zadek tlačit, vezmu si je prostě jako další vrstvu dospod. Změní to tvar, přidá tlumicí materiál a tlak se rozloží trochu jinak. Už mi to takhle hodněkrát zachránilo zadek.
🧴 Hygiena a mazání
Mezi cyklisty je velmi oblíbené téma „čím kdo maže“. Já osobně to dělím na speciální denní a noční péči. Běžně na jízdy do 5–6 hodin zadek nemažu – pokud máte dobrou vložku a sedlo, není to vůbec potřeba.
Mažu hlavně v případě, že jsou horší podmínky:
- Velké teplo a pocení (sůl se pak na kůži chová jako brusný papír).
- Déšť (voda zjemňuje kůži, která je pak náchylnější k odření).
- Jízda v nepromokavé bundě (špatně větrá, pot stéká dolů a zaděláváte si na problémy).
Denní krém (prevence tření)
Během dne potřebujete něco, co zabrání odírání kůže. Dlouho jsem používal hodně hutný Squirt Barrier Balm (vydrží na kůži opravdu dlouho, ale v zimě tuhne a špatně se maže). Nyní často sáhnu i po levnějších variantách na podobné bázi, dobrý je třeba i krém proti tření z Decathlonu. Praktické je nebrat s sebou zbytečně velká balení a krém si přendat do malých kosmetických nádobek z AliExpressu.
Noční péče (regenerace)
Když po celém dni jízdy dojedete na hotel (nebo do bivaku), základem je hygiena. Často stačí obyčejné vlhčené ubrousky nebo vlhčený toaletní papír na setření potu, soli a špíny. Nezapomeňte si předem utřít i ruce, ať si na citlivá místa nezanesete další bakterie.
Na noc pak používám regenerační krém s oxidem zinečnatým. Můj oblíbený je levný dětský zinkový krém z DM (s chobotničkou) nebo mezi cyklisty hodně populární Sudocrem. Přes noc kůži perfektně zregenerují a ráno se na kolo nasedá o dost lépe.
Nakonec je důležité říct, že na sedlo si prostě zadek musí zvyknout a tzv. „osedět se“. Pokud s cyklistikou nebo bikepackingem teprve začínáte, dejte tomu čas.
Napsal Michal Ozogán
S bikepackingem jsem začal v roce 2015. Nevěděl jsem nic o kolech ani o přežití v přírodě. Od té doby jsem najezdil desítky tisíc kilometrů u nás, na Slovensku, ale i v Alpách nebo Spojených státech.
Je pro vás obsah přínosný? Podpořte tvorbu dalších článků, nástrojů a videí na Ko-Fi.
💬 Zatím bez komentáře
Líbil se ti článek? Něco bys vylepšil? Máš nějaký dotaz? Dej nám vědět do komentáře 👇
Mohlo by vás zajímat ...
Kde vozit vodu na kole
Je lepší klasická láhev v rámu, nebo voda na zádech? S oběma systémy jsem projezdil tisíce kilometrů a každý má něco do sebe. Ukážeme si, jaké mají výhody, nevýhody a jak je případně zkombinovat, aby vám na cestách nikdy nedošlo.... Číst dále
Cyklotermoska Elite Deboyo
Při zimním ježdění je hodně příjemné mít s sebou něco teplého. Termoska Elite Deboyo sice nemá závodní váhu, ale pokud si chcete užít ježdění ve sněhu, určitě ji oceníte. Dokáže udržet teplý nápoj po dlouhou dobu. V normálním bidonu by vám zůstala jen ledová tříšť.... Číst dále