Bez podpory
Nepravidelník o bikepackingu

Deníky z přípravy (MO) #20

Můj kalendář má už jasné obrysy a jak se blíží termín startu, procházím svoje excelové tabulky a přemýšlím, co si vzít a bez čeho se s trochou štěstí obejdu. Atmosféra začíná být sváteční, napětí stoupá, jak směřuji do závěrečné etapy přípravy.

V průběhu roku jsem nenápadně dolaďoval výbavu, ve smyslu, že jsem si zvětšoval výběr. Zkoušel a testoval nové věci, různé druhy brašen i pásků. Rukavice, boty, ponožky. Žádný kámen jsem nenechal na zemi. A právě teď to všechno dávám dohromady, vyřazuji, co nebude třeba, a peněženka zapláče nad tím, co je třeba ještě zařídit.

  • Pořizuji ovální převodník, co má o dva zuby méně (34z vs 32z)
  • Moje optická skla do brýlí jsou už ve výrobě. Slibuji si od nich mnohem lepší vidění hlavně za šera. Na Carpatia Divide jsem byl se současnými slepý.
  • Moje na první pohled pohodlné kraťasy z Alíka se začaly rozpadat, tak hledám alternativu.
  • Pár doplňků z lékárny jako voděodolné náplasti či pastilky na bolavý krk.
  • Pořád čekám, jestli mi stihne dorazit tlačítko z Alíka na přepínání světla a nabíjení pro dynamo. Bude to napínavé.

Co už jsem si zkusil zabalit, zjistil jsem děsivou skutečnost – mám toho strašně málo. Co budu dělat se všemi těmi brašnami, co jsem si pořídil? Už mám všechno více méně jasné, jen teď hodně přemýšlím nad jídlem, kolik si ho brát, s tím pak samozřejmě bude souviset i plánování a kde ho doplňovat.

Z pohodlí gauče se plánuje strašně jednoduše. A ten človíček na trase je pak úplně někdo jiný a hrozně mi nadává, že ty náhradní ponožky by se fakt hodily. No, snad všechno půjde dobře.

Když se tak dívám na kalendáře:

  • 6.6. – Generálka na 444, výlet na Lipnici
  • 12.6. – Extreme 444 alias generálka na Míle
  • 19.6. – Přespávačka někde venku alias generálka spacáku (ještě jsem v něm nespal)
  • 27.6 – Lehký kilčo
  • 5.7 – Jde se na to

Už jsem víceméně rezignoval na delší vyjížďky v týdnu, protože se cítím dost odrovnanej. Sám Kopka ale říkal, že kdo jezdil od zimy, tak si může odpočinou. Tak co bych se ničil.

Napsal Michal Ozogán

S bikepackingem jsem začal v roce 2015. Nevěděl jsem nic o kolech ani o přežití v přírodě. Od té doby jsem najezdil desítky tisíc kilometrů u nás, na Slovensku, ale i v Alpách nebo Spojených státech.

InstagramStravaFacebookWeb

💬 Zatím bez komentáře

Líbil se ti článek? Něco bys vylepšil? Máš nějaký dotaz? Dej nám vědět do komentáře 👇

Avatar

Mohlo by vás zajímat ...

Report z Bohemia Divide 2022

Po minulém a z mé strany nevydařeném ročníku jsem se znovu postavil na start BD. Tentokrát jsem nepodcenil přípravu těsně před závodem, raději si vše zabalil víc na jistotu a týden před akcí se snažil co nejvíc spát. V podzimních podmínkách moc zkušeností s noční jízdou nebo spaním nemám, tak mě trochu děsil pohled na předpověď počasí.... Číst dále