Uplynulé dva týdny byly ve znamení lepení duší, 13 kopců a důkladnějším seznamováním se s kolem a voskem.
Duše
Letos se mi defekty vyhýbaly, ale od minule jsem měl prázdné kolo hned devětkrát. Dohromady to sice byly jen dvě díry, ale asi jsem na záplaty moc nedočkavý. Alespoň jsem si nacvičil sundavání a nandavání pláště.
První díra se objevila hned po dvou kilometrech stokilometrové vyjížďky, když jsem do zadního kola zapíchl trn. Nechtělo se mi plýtvat lepením nebo duší od Tubolita, a tak jsem využil poslední záplatu z multiklíče. Po dvaceti kilometrech zase prázdno, záplata odlepená, tak znovu měním, ještě šetřím náhradní duši a jen lepím Tubolito záplatou. Trochu jsem čekal, že se odlepí, takže po dalších pěti kilometrech dávám novou duši, na níž za deště dojedu domů. Ty defekty mě zdržely asi hodinu, takže dojezd už byl za deště a hladu, protože jsem počítal s podstatně kratším časem jízdy.
Doma jsem originální duši zalepil samolepicí záplatou, nafoukl, počkal den a přišel k prázdnému kolu. Tak jsem znovu měnil, využil poslední lepicí záplatu, která už se naštěstí chytla, a jezdil dál.
Potom jsem píchnul ještě jednou. Vzhledem k tomu, že to nebylo až tak daleko od domova a nechtěl jsem použít nádherně smotanou rezervní duši, jejíž motání mi zabralo asi dvacet minut, tak jsem raději kolo sedmkrát dofukoval a nakonec dovedl/doběhl domů. Další den jsem koupil nové lepení a začal lepit. Asi jsem byl netrpělivý, takže se chytla až třetí záplata, které jsem ponechal významně více času na zatuhnutí lepidla než dvěma předchozím. A ani ta nevydržela přes noc. Raději jsem tam dal 27″ duši, protože jsem za dvě hodiny vyrážel na 13 kopců, kde jsem chtěl mít jistotu, že se záplata neodlepí.
Musím říct, že tohle už mě vůbec nebaví. Ten neustálý kolotoč, kdy doufám, že další den nepřijdu k prázdnému kolu, je poměrně stresující a bere hodně času. Až vezmu kolo na kontrolu po 1000 km, bude přezutí na bezduše jedním z mých přání.
13 kopců
Výzvu od Kristiána Hynka jsem si nejdříve sám projel a o týden později jsme to dali s Michalem na ostro.
První projetí tratě se neslo ve znamení občasného bláta, bloudění a neustálého zastavování, abych se zorientoval a jel správně, navíc jsem cestou na metro závodil v provozu s auty, což mě značně vysílilo, takže mi to vůbec nejelo. Celkový čas byl asi 4 hodiny 18 minut, ale prostoru pro zlepšení bylo hodně. Trasa je opravdu povedená, náročná a je vedena hezkou krajinou, dost jsem si to užíval. Určitě nedá nic zadarmo, ale o to tady jde.
S Michalem jsme se rozhodli počkat týden než trať oschne, ale víkendový déšť přišel dřív než jsme čekali, tak jsme jeli už v pátek večer. Já jsem Michalovi ujížděl ve sjezdech, on mě pokaždé dojel ve výjezdu, takže to bylo zajímavé. Celkový čas mi Strava změřila na 3:09:30, což je mnohem lepší než v co jsme doufali.
Vosk
Jak jsem naposledy psal o aplikaci vosku po 400 km, tak nyní jsem ho aplikoval přibližně každou vyjížďku a stejně mi přišlo, že tam něco vrže. Po shlédnutí instruktážního videa jsem pochopil, že mám pouze jednu polovinu voskovací výbavy. Chybí mi Wend wax off, to je čistič i tekutý vosk, který se dostane mezi články, tedy do míst, která mi nejvíce vržou, a zároveň celý řetěz ochrání před vnějšími vlivy. Tak jsem se poučil…
Kolo
Ke kolu mám jen dvě novinky.
Zkoušel jsem si hrát s nastavením sedla. Ne, že bych byl nespokojený, ale když jsem viděl, jak vepředu ho má posunuté Ondra Cink, tak jsem to zkusil taky. Vždycky jsem měl sedlo co nejvíce vzadu a nepřemýšlel jsem o jiných polohách, ale ta fotka mě znejistila, a tak jsem zkusil více poloh a nakonec skončil někde uprostřed.
Úplně poslední věc se týká designu, o tom jsem tady ještě nepsal. Je mi celkem jedno, jak se komu Lector líbí, každopádně dostal cenu Red Dot, nejprestižnější ocenění za design. Takže by asi měl být povedený…
Stále se s Lectorem seznamuju. I když už máme najeto přes 1000 km, stále mi přijde, že jsem se s ním ještě pořádně neprojel, tak mě případně upozorněte, kdybych o něm už psal moc. Mně jen přijde, že neustále objevuju něco nového. U RB mi ten pocit, že mám nové kolo vydržel přes 4 roky, tak uvidíme, jak dlouho to bude v tomto případě.
Jaromír Šolc