Michal Ozogán

Vstával jsem klasicky na čtvrtou. Zrovna v tom nejlepším. Začínalo pršet, zvedal se vítr a v dálce se ozýval hrom. Tohle nebylo počasí, ve kterém by bylo bezpečné vyrážet. Rychlý pohled na radar mi napověděl, že se na mě žene něco velkého. Tohle jsem špatně odhadl! Mohl jsem svou noční jízdu ještě o pár hodin prodloužit, abych… pokračovat ve čtení

Vzbudil jsem se ještě před budíkem. Podle Fitbitu jsem spal hodinu a půl, takže to nebyla žádná sláva. Venku navíc pršelo a žádný okamžik radosti „jupí, jdu na kolo“ nepřicházel. S Milanem jsme uzavřeli dohodu, že tomu dáme půl hodiny a uvidíme. Bohužel déšť nepřestával. Milan vypadal, že tam chce spát až do desíti, ale já… pokračovat ve čtení

Všechna rána byla podezřele teplá. Toto nebylo výjimkou. Nestalo se mi, že bych se ve spacáku zasekl a nemohl vstát. Naopak! V Krkonoších jsem se vzbudil ještě před budíkem. A co v takové chvíli dělat? Oslavit to a jet! Zvolil jsem strategickou polohu v půlce kopce, takže na mě nepadalo nížinové chladno a rychle jsem se zahřál výjezdem…. pokračovat ve čtení

Byl jsem asi dost unavený. Budík neměl žádnou šanci, zvonil do lesa a budil nebohá zvířátka. Se mnou to absolutně nehlo. Ještě že mi automaticky za 10 minut zvonil znovu, jinak bych tam vyspával až do aleluja. Z nás tří jsem vyrážel první. Štěstí mi přálo a kořeny přes noc trochu oschly. Díky světlu se na… pokračovat ve čtení

Budíček jsem měl na čtvrtou ranní, ale ze samého nadšení jsem se vzbudil o 10 minut dříve. Zrovna začínalo pršet. Ideální chvíle vyrazit! Když už jsem si navlékl dres a kraťasy, déšť značně zesílil.  Nezbylo mi nic jiného než zalovit hluboko do brašny a vytáhnout nepromokavé kalhoty. To nám ty Míle začínají. Letos jsem benzinu… pokračovat ve čtení

Za ty roky na Mílích jsem napsal doslova stohy těchto reportů. Doufám, že vás dokáží pobavit, poučit, a hlavně že se u nich nebudete nudit. Proč to říkám? Tohle je 36. díl a občas mám pocit, že je to jen o tom, kam jsem dojel, kde jsem jedl a kde jsem spal. Když je ale… pokračovat ve čtení